Norimberský lustr, možný původ jeho názvu a historický vývoj.
Typický norimberský lustr s polychromovanou řezbou ženské polopostavy v kroji, výraznou erbovní kartuší s malovaným erbem a jeleními parohy. Lustr byl zřejmě původně osazen jen svíčkami, později byl elektrifikován.
Norimberský lustr s řezbou polopostavy zahalené ženy se zlatým kalichem přidržující erbovní znak se symbolem vřetene a adjustací trofeje kozoroha.
Figurální lustr s polopostavou šlechtičny přidržující neogotickou rozevlátou kartuši s heraldickým symbolem stojícího lva, kombinovaný se zdobnými mosaznými rameny a mohutnou trofejí daňka.
Někdy byla reálná lidská polopostava, která často znázorňovala symboliku nebo někoho z prostředí, pro které byl lustr původně vyroben, (majitel domu, paní domu, šenkýřka, herold, lovec, rytíř, voják, atd.), zaměňována zvířecí, pohádkovou nebo mystickou alegorií, (anděl, Poseidón, Diana, Meluzína, triton, gryf, drak, mořská panna, atd.). Také bývala ztvárněna i sakrální symbolika v podobě plastiky Panny Marie, Ježíše nebo světců, (sv. Florián, sv. Jiří, sv. Marie Magdalena, sv. Barbora, sv. Kateřina, sv. Hubert atd.). Nejoblíbenější byly v germanofonních oblastech v období gotiky a renesance, odkud se rychle rozšířily dál do Evropy, zejména do šlechtických sídel. Proto se nacházejí velmi často na zámcích a hradech, ale na území Rakouska, Německa a Nizozemí se běžně vyskytovaly v radnicích, kostelích, farách, klášterech, měšťanských a venkovských domech, hospodách, atd. Jejími tvůrci byli řezbáři různých úrovní svého řemesla, včetně řezbářů lidových.
Elektrifikovaný figurální lustr v podobě bohyně lovu Diany s rybím ocasem a nataženým lukem.
Elektrifikovaný figurální lustr tvořený jedním losím parohem a Dianou s toulcem na zádech, chystající se ke střelbě z luku.
Další varianty figurálního lustru s motivem Diany, chystající se ke střelbě.
Figurální lustr v podobě Amora s erbem, (Bayreuth, Mohrenova lékárna)
Figurální lustr v podobě velmože s erbem tří šesticípých hvězd pokosem na hrudi a na heraldické kartuši. Pravděpodobná pozdější elektrifikace.
Figurální lustr v podobě pracujícího mnicha nesoucího na pravé ruce zavěšený klíč, v levé košík s plody a adjustací silného kozoroha.
Figurální lustr v podobě šenkýře s pohárem a adjustací silné mufloní trofeje. Podle novodobého provedení závěsného řetězu kované akantující objímky se jedná o pozdější elektrifikaci.
Figurální lustr v podobě barokního herolda, erbovní kartuší, elektrifikovaným svícnem a silnou daňčí trofejí.
Figurální svítidla bývala často koncipována jako figury hráčů na hudební nástroj, (loutna, housle, píšťala, harfa atd):
Počátky vzniku svítidel tvořených kombinací řezbovaných figur a loveckých trofejí jsou v písemných pramenech známy již od r. 1380. Mezi nejznámější tvůrce tohoto typu svítidla v 15. A 16. století patřili výtvarníci a řezbáři Lienhart Astl, Henning von der Heyde, Ludwig Jupan, Martin Lebzelter, Jörg Lederer, Hinrik Reymers, Tilman Riemenschneider ,Veit Stoß a v 17. století David Zürn. V období baroka a renesance se obliba tohoto typu osvětlení různě měnila. Velikou reminiscenci zaznamenala druhá polovina a přelom 19. století, nejsilnější s nástupem historismu. Jednu z prapůvodních podob figurálního lustru vytvořil v r. 1513 geniální německý grafik, rytec, řezbář a teoretik umění Albrecht Dürer, v rozsahu a pojetí své tvorby srovnatelný snad jen s jiným geniem nadčasového významu, Leonardem da Vinci.
Albrecht Dürer: Sirène gracieuse - Leuchterweibchen (1513). Tato kolorovaná kresba mořské panny s gotickým erbovním štítem a rozeklaným ocasem, která nese na zádech mohutné, zřejmě losí parohy a v rukou kovaný svícen v podobě zavinuté rostliny s hořící svící, je pravděpodobně nejstarším znázorněním tohoto typu stropního svítidla.
Lustr podle návrhu mistra vyrobený cca o 400 let později
A. Dürer se narodil a s přestávkami 57 let žil v Norimberku, kde r. 1528 zemřel. Pravděpodobně proto český jazyk vytvořil v komunitě českých kunsthistoriků, muzejních pracovníků a uměleckých řemeslníků ojedinělý výraz „norimberský lustr“, který zřejmě vychází z tohoto historického faktu bez ohledu na výstižná německá originální pojmenování, (Lüsterweibchen, Leuchterweibchen, Lusterweibl, Lustermanchen, Lustermandl, Gamsweibchen, Lüsterfrau, Marienleuchter, Geweihleuchter, Kellermandl atd). Tyto původní názvy, které se v německém jazyce používají dodnes, svým způsobem identifikovaly pojetí figurálního lustru - pohlaví lidské figury, adjustovanou trofej, sakrální nebo profesní zaměření. Ostatní evropské jazyky mají pro toto svítidlo ekvivalent: angličtina - antler chandelier, francouzština - chandelier à corne, italština - lampadario in corna di cervo. Možné je i to, že tento do češtiny obtížně přeložitelný německý název vznikl podle zrealizovaného lustru, který byl, v podobě tříhlavého draka se psími hlavami a sobí trofejí, vyroben Veitem Stoßem starším podle návrhu A. Dürera z r. 1522 a instalován spolu s dalšími figurálními svítidly v jeho domě v Norimberku.
Albrecht Dürer, návrh lustru, perokresba 1522
Dürrerův dům v Norimberku, dnes Muzeum A. Dürrera. Na snímku místnosti je zachycen lustr v podobě okřídleného tříhlavého draka s psími hlavami a sobí trofejí, vyrobený podle návrhu A. Dürera (podle elektrifikace a umístění svítidel se možná jedná o pozdější kopii ?)
Lustr v podobě okřídleného tříhlavého draka s psími hlavami a sobí trofejí, vyrobený Veitem Stoßem starším podle návrhu A. Dürera, originál z r.1522
Dürerův dům, (Dürerhaus), na mědirytině z r.1714 od J. A. Delsenbacha a po spojeneckém náletu v říjnu 1944
Rytina neznámého mistra MZ, pravděpodobně Matthäuse Zasingera. Na trámovém stropu je patrný figurální lustr v podobě ženy v čepci s erbovním štítem a jeleními trofejemi spoutanými kovovou obručí z r. cca 1500.
Rytina znázorňuje muže sedícího pod figurálním lustrem, který je tvořen polopostavou muže se (stigmatizovanýma ?) rukama zkříženýma na hrudi a heraldickým štítem. Jelení trofej je zavěšena na třech řetězech a je svázána kovanou obručí.
Lustr ideově stejný jako výrobek Veita Stoße. Eltville, hraběcí sál.
Nelze vyloučit ani to, že se název norimberský lustr odvodil od rozsáhlé sbírky figurálních lustrů Německého národního muzea v Norimberku:
V Německém národním muzeu v Norimberku se nachází poměrně vzácné pojetí figurálního lustru v podobě dvou polopostav a adjustací trofeje kudu z rodu Tragelaphus
Figurální lustry jako specifický artefakt interiérové kultury německého původu mají ve svých sbírkách i další německá muzea, např. Národní muzeum v Mnichově:
Návrh lustru pro německou radnici.
Zvířecí trofeje nebo shozy byly na tělo plastiky nasazovány oboustranně na malé výrůstky vycházející z žeberní oblasti sochy, které navazovaly velikostí a tvarem na růže parohu, eventuelně obrys dutiny rohu. Na paroží nebo rozích byly aplikovány kované montury nesoucí svícny zpravidla v sudém počtu cca od 6 do 10 a vzácně i více kusů. Svíce na nich byly zažíhány a zhášeny ze země, někdy byla obsluha svící prováděna spuštěním lustru jednoduchou kladkou. Lustry bývaly zavěšeny na ozdobných kovaných prutech, které vycházely ze zad figury a sbíhaly se do jednoho bodu na stropě. K zavěšení se používaly i řetězy, šňůry či lana.
S nástupem elektrifikace byly i velmi staré lustry elektrifikovány a do kalichů svícnů byly vsazovány objímky se žárovkami nebo byly pod lustry zavěšeny lucerny. V současné době jsou dobové figurální lustry vyhledávaným artiklem obchodníků se starožitnostmi a oblíbenou položkou aukcí renomovaných aukčních síní:
18th Century "Lusterweibchen" Chandelier
OFFERED BY ANTIK-MOBEL HESZ GMBH$23,607.28
Masterly carved and painted baroque "Lusterweibchen" with antler Chandelier. Provenience Austria or south of Germany - Bavaria around 1760 / 1770.
18th Century "Lusterweibchen" Chandelier
| PLACE OF ORIGIN: | Germany |
| DATE OF MANUFACTURE: | circa 1765 |
| PERIOD: | 1760-1769 |
| MATERIALS AND TECHNIQUES: | Wood, Antler |
| MATERIALS NOTES: | Wood and Antlers |
| CONDITION: | Good |
| WEAR: | Wear consistent with age and use. Minor losses. |
| HEIGHT: | 43.31 in. (110 cm) |
| WIDTH: | 4 ft. 7.1 in. (140 cm) |
| DEPTH: | 39.37 in. (100 cm) |
Figurální lustr v podobě Turka z hradu Altena (Altena Burg)
Hrad Bouzov, foto autora
Za jistou formu figurálního svítidla lze považovat i nástěnné lampy s motivem lidské polopostavy nebo částí lidské či zvířecí figury (lidská ruka, zvířecí tlama atd)
Chodba zámku Hrádek u Nechanic, foto autora
Od figurálních svítidel odvozeným interiérovým doplňkem jsou i věšáky, které ztvárňují podobu lidské polopostavy, heraldické symboliky a lovecké trofeje, v tomto případě kamzičí.
Figurální lustry se sakrální tematikou a loveckou trofejí byly umístěny i v katolických kostelích a farách.
Svatý Jiří, katolický kostel ve vsi Schlagsdorf
Marienleuchter, Schwaben
Jiná verze tz. Marienleuchter,sakrálního figurálního lustru, v tomto případě osazeného trofejí losa
Mezi figurálními lustry se objevují vzácně různá unikátní provedení, která mají ve svém řešení zakomponována sdělení, jenž snad pokaždé odchází s jeho tvůrcem či původním majitelem.
Figurální lustr v podobě kozla nebo kozoroha s tělem ryby a ocasem hada. Na kozlovi sedí obkročmo nahá žena s rozevlátými vlasy. Lustr není osazen trofejemi. Zajímavé je zavěšení pouze dvou kovaných závěsů a ze snímku není patrné, jak lustr udržuje rovnováhu, stejně jakým způsobem je řešena iluminace.
Kůň s rybím ocasem a ploutvemi namísto kopyt na předních nohách. Na koni sedí proti směru jízdy nahá rusalka s velkou nádobou v náručí. Z boků koně vystupuje daňčí trofej.
Ďábel či bazilišek s erbem a daňčí trofejí.
Kombinace postavy rytíře, hradních věží a jelení trofeje.
Bohatě zdobený víceramenný figurální lustr s motivem Bakcha, bakchantek a draků, zámek Bebenhausen
Figurální lustr na zámku ve Valticích, který je známý zvláštní kombinací autentických trofejí pilouna a mladého losa, zakomponovaných do pozlacené plastiky rybohada osedlaného stříbrnou postavičkou okřídleného dvouocasého kupida se vztyčenou levicí. Lustr je zavěšen na jednom opleteném provazci (nebo trubici?) s třapcem a je vyvážen tak, aby trofej paryby směřovala šikmo vzhůru, což se silně zakřiveným „hadorybím“ ocasem celkové kompozici dodává dynamiku a sílu iluzorního pohybu. Lustr byl zřejmě v minulosti plynofikován nebo elektrizován, o čemž svědčí čtyři kovové technologické vývody v horní části těla lustru. Symbolika plastiky není oficielně známá, těžko lze dnes odhadnout, co tvůrce k tak zvláštní kompilaci trofejí vedlo, či jaké sdělení je v lustru ukryto.
Jistou opatrnou reminiscenci figurálních svítidel doplněných loveckými trofejemi zažívá i dnešní doba, kdy se sice jen velmi málo, ale přece občas nějaký navrhne a vyrobí pro konkrétního zadavatele. Jedním z příkladů může být i figurální lustr tvořený polychromovanou dřevořezbou tmavovlasé ženy, (zpodobněna spolumajitelka zámku Sobotín), v dobovém kostýmu kombinované silnou jelení trofejí, rybím ocasem a barokní kartuší s heraldickou symbolikou rodu Kleinů, který byl vyroben v r.2012 pro neogotickou recepci zámeckého hotelu Klein v zámeckém resortu Sobotín.
Archív autora
Ing. Alexander Petříček, Brno 4.12.2016
Zpět na výpis článků
